III.

N á v r h

ZÁKON

ze dne ….2008,

kterým se mění zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění zákona
č. 322/2006 Sb.

Čl. I

Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění zákona č. 322/2006 Sb., se mění takto:

1. V § 1 odst. 1 se slova „státními orgány a orgány, na které přešly úkoly státních orgánů (dále jen „státní orgány“)“ nahrazují slovy „orgány veřejné moci“ a slova „občanů nebo organizací“ se nahrazují slovy „třetích osob“.

2. V § 1 odstavec 2 zní:

„(2) Tento zákon upravuje

1.  podmínky výkonu znalecké a tlumočnické činnosti,
2.  práva a povinnosti znalců a tlumočníků,
3.  podmínky činnosti znaleckých ústavů (dále jen „ústavy“),
4.  působnost Ministerstva spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“) a krajských soudů při výkonu státní správy znalecké a tlumočnické činnosti.“.

3. V § 2 odst. 1 se za slovo „tlumočníků“ vkládají slova „(dále jen „seznam“)“.

4. V § 2 odst. 2 se slova „znalců a tlumočníků“ zrušují a slova „státními orgány“ se nahrazují slovy „orgány veřejné moci“.

5. V § 3 odst. 2 se za slova „Tlumočníkům pro“ vkládají slova „jiné mluvené“, slovo „styk“ se nahrazuje slovem „komunikaci“ a slovo „hluchoněmými“ se nahrazuje slovy „neslyšícími1) a hluchoslepými“.

Poznámka pod čarou č. 1 zní:

„1) Zákon č. 155/1998 Sb., o znakové řeči a o změně dalších zákonů.“.

Dosavadní poznámka pod čarou č. 1 se označuje jako poznámka pod čarou č. 5, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.

6. § 4 včetně poznámek pod čarou č. 2 a 3 zní:

㤠4

1.  Znalcem může být jmenována fyzická osoba, která
2.  je způsobilá k právním úkonům v plném rozsahu,
3.  je bezúhonná podle § 4b,
4.  nebyla v posledních 3 letech vyškrtnuta ze seznamu pro porušení povinností dle tohoto zákona,
5.  splňuje potřebné odborné předpoklady, alespoň získala-li
6.  vysokoškolské vzdělání absolvováním magisterského studijního programu v oboru, pro který má být jmenována, nebo v oboru souvisejícím, studiem na vysoké škole v České republice nebo odpovídající vzdělání na vysoké škole v zahraničí za předpokladu, že toto vzdělání bylo uznáno podle jiných právních předpisů2), nebo byla-li v tomto oboru nebo oboru souvisejícím jmenována docentem nebo profesorem podle jiného právního předpisu2),
7.  odbornou nebo specializovanou způsobilost, je-li pro konkrétní obor, odvětví nebo specializaci jiným právním předpisem3) předepsána a  
8.  odbornou praxi v oboru, pro který má být jmenována, nebo v oboru souvisejícím, kterou vykonávala nejméně po dobu 5 let,
9.  absolvovala v rámci získaného vzdělání podle písmene d) speciální výuku pro znaleckou činnost, jde-li o jmenování pro obor a odvětví, v němž je taková výuka zavedena, nebo absolvovala kurs znaleckého minima organizovaný subjektem pověřeným ministerstvem,
10.  má takové osobní vlastnosti, které dávají předpoklad pro to, že znaleckou činnost může řádně vykonávat,
11.  se jmenováním souhlasí.

(2) V oborech, pro které neexistuje odpovídající vysokoškolské vzdělání, nebo ve výjimečných a odůvodněných případech, může uchazeč o jmenování doložit splnění potřebných odborných předpokladů podle odstavce 1 písm. d) tím, že předloží jiné dokumenty, kterými prokáže svou odbornou způsobilost, důvěryhodnost a zkušenost, například doklady o absolvovaném vzdělání, výčet publikační činnosti v rámci oboru, vyjádření orgánu veřejné moci nebo profesního nebo zájmového sdružení sdružujícího znalce daného oboru.

_________________________

2) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.

3) Například zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění zákona č. 125/2005 Sb., zákona č. 124/2008 Sb. a zákona č. 189/2008 Sb., zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů.“.

7. Za § 4 se vkládají nové § 4a a 4b, které znějí:

㤠4a

(1) Tlumočníkem může být jmenována fyzická osoba, která

1.  je způsobilá k právním úkonům v plném rozsahu,
2.  je bezúhonná podle § 4b,
3.  nebyla v posledních 3 letech vyškrtnuta ze seznamu pro porušení povinností dle tohoto zákona,
4.  splňuje potřebné odborné předpoklady, alespoň získala-li
5.  vysokoškolské vzdělání absolvováním magisterského studijního programu filologie nebo překladatelství a tlumočnictví v jazyce, pro který má být jmenována, studiem na filozofické nebo pedagogické fakultě v České republice nebo odpovídající vzdělání v příslušném jazyce studiem na vysoké škole humanitního směru v zahraničí za předpokladu, že toto vzdělání bylo uznáno podle jiných právních předpisů2), nebo složila-li státní jazykovou zkoušku speciální tlumočnickou nebo speciální překladatelskou na jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky v České republice a
6.  odbornou praxi v jazyce, pro který má být jmenována, kterou vykonávala nejméně po dobu 5 let,
7.  absolvovala alespoň obecnou část doplňkového studia pro tlumočníky nebo překladatele pořádaného právnickou fakultou vysoké školy,
8.  má takové osobní vlastnosti, které dávají předpoklad pro to, že tlumočnickou činnost může řádně vykonávat,
9.  se jmenováním souhlasí.

(2) U jazyků, u kterých nelze prokázat splnění potřebných odborných předpokladů podle odstavce 1 písm. d), zejména v případě komunikace s osobami neslyšícími a hluchoslepými, musí uchazeč o jmenování prokázat splnění potřebných odborných předpokladů tím, že předloží jiné dokumenty, kterými prokáže svou odbornou způsobilost, důvěryhodnost a zkušenost, například doklady o absolvovaném vzdělání, výčet publikační činnosti v rámci oboru, vyjádření orgánu veřejné moci nebo profesního nebo zájmového sdružení sdružujícího tlumočníky daného oboru.

(3) V případě, že uchazeč o jmenování tlumočníkem získal vysokoškolské vzdělání absolvováním magisterského nebo bakalářského studijního programu v oboru práva studiem na vysoké škole nebo vyšší odborné vzdělání v oboru práva na vyšší odborné škole v České republice nebo získal odpovídající vzdělání v oboru práva na vysoké škole v zahraničí za předpokladu, že toto vzdělání bylo uznáno podle jiných právních předpisů2), se odstavec 1 písm. e) nepoužije.

(4) Jestliže mateřský jazyk uchazeče o jmenování tlumočníkem je jiný než český jazyk, lze jej jmenovat tlumočníkem, pouze složil-li úspěšně státní jazykovou zkoušku speciální tlumočnickou, nebo státní jazykovou zkoušku speciální překladatelskou z českého jazyka na jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky v České republice.

§ 4b

Podmínku bezúhonnosti podle § 4 odst. 1 písm. b) a § 4a odst. 1 písm. b) nesplňuje fyzická osoba, pokud

1.  byla pravomocně odsouzena za úmyslný trestný čin,
2.  byla pravomocně odsouzena za nedbalostní trestný čin, pokud jeho skutková podstata  souvisí s výkonem činnosti znalce nebo tlumočníka,
3.  probíhá insolvenční řízení, ve kterém se řeší její úpadek nebo hrozící úpadek.“.

8. V § 5 odstavec 1 zní:

„(1) Ministr spravedlnosti nebo předseda krajského soudu rozhodne o jmenování znalce nebo tlumočníka na základě závazného doporučení sboru pro znalecké a tlumočnické otázky podle § 16, pokud je pro daný obor zřízen, který provede výběr z osob navržených na jmenování podle odstavce 2. Ministr spravedlnosti nebo předseda krajského soudu si může vyžádat i stanovisko profesních sdružení nebo zájmových sdružení sdružujících znalce nebo tlumočníky.“.

9. V § 5 odst. 2 se slova „státní orgány“ nahrazují slovy „orgány veřejné moci“, slova „dále organizace, u nichž pracují osoby přicházející v úvahu, jakož i příslušné orgány společenských organizací, jestliže to vyplývá z úkolů těchto organizací“ se nahrazují slovy „profesní sdružení a zájmová sdružení sdružující znalce nebo tlumočníky“ a slova „sám o jmenování požádá“ se nahrazují slovy „své jmenování sám navrhne“.

10. V § 5 odstavec 3 zní:

„(3) Vyhovuje-li se návrhu na jmenování znalce nebo tlumočníka v plném rozsahu, vydá se osobě navržené na jmenování místo rozhodnutí jmenovací dekret. Návrh na jmenování znalce nebo tlumočníka lze též zamítnout z důvodu dostatečného počtu znalců daného oboru, odvětví a specializace nebo tlumočníků daného jazyka a specializace.“.

11. § 7 zní:

㤠7

(1) Předseda krajského soudu je povinen znalce nebo tlumočníka nejpozději do 15 pracovních dnů po složení slibu zapsat do seznamu.

(2) Do seznamu se zapisují tyto údaje

1.  jméno, příjmení, akademický titul, vědeckopedagogický titul, popřípadě vědecká hodnost a rok narození znalce nebo tlumočníka,
2.  adresa pro doručování,
3.  datum zápisu do seznamu,
4.  datum pozastavení práva vykonávat činnost znalce nebo tlumočníka a datum ukončení tohoto pozastavení včetně důvodu pozastavení,
5.  číslo pojistné smlouvy pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s vykonáváním činnosti a název a sídlo pojistitele,
6.  kontaktní údaje znalce nebo tlumočníka včetně elektronické adresy,
7.  identifikační údaje zaměstnavatele, pokud znalec nebo tlumočník vykonává činnost v pracovněprávním nebo obdobném vztahu nebo ve služebním poměru,
8.  členství znalce nebo tlumočníka v profesním sdružení nebo zájmovém sdružení sdružujícím znalce nebo tlumočníky,
9.  adresa trvalého pobytu, pokud se vyžaduje, jinak bydliště v cizině a místo výkonu znalecké nebo tlumočnické činnosti na území České republiky,
10.  datum vyškrtnutí ze seznamu,
11.  sankce uložené za poslední tři roky v souvislosti s výkonem činnosti znalce nebo tlumočníka,
12.  záznamy o účasti na akcích organizovaných a pořádaných v rámci celoživotního vzdělávání za posledních 5 let.

(3) Seznam je veden a spravován ministerstvem jako elektronický registr s dálkovým přístupem. Registr je veřejným seznamem v části, která obsahuje údaje uvedené v odstavci 2 písm. a) až f).

(4) Seznam je členěn na oddíl pro zápis znalců, který je dále členěn podle oborů a odvětví, s uvedením zvláštních specializací, a na oddíl pro zápis tlumočníků, který je dále členěn na obory podle jazyků s uvedením specializace tlumočník nebo překladatel. Oba oddíly jsou v rámci oborů a odvětví členěny rovněž podle krajů podle místa trvalého pobytu znalce nebo tlumočníka, pokud se vyžaduje, jinak podle místa výkonu znalecké nebo tlumočnické činnosti v České republice.

(5) Změnu kteréhokoliv z údajů uvedených v odstavci 2 písm. a) až k) je znalec nebo tlumočník povinen bez zbytečného odkladu oznámit předsedovi krajského soudu; k oznámení musí být připojen doklad nebo kopie dokladu prokazující změnu příslušného údaje, pokud takový doklad existuje. Tyto změny je předseda krajského soudu povinen bezodkladně, nejpozději však do 15 pracovních dnů ode dne, kdy se o změně dozvěděl, uveřejnit v seznamu.“.

12. Na konci § 8 se doplňuje věta „Úkony znalecké a tlumočnické činnosti zadané orgány veřejné moci se vyřizují přednostně.“.

13. § 9 zní:

㤠9

(1) Znalci a tlumočníci musí být po celou dobu výkonu znalecké nebo tlumočnické činnosti pojištěni pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem činnosti znalce nebo tlumočníka, s limitem pojistného plnění na každou pojistnou událost nejméně ve výši

1.  1 000 000 Kč, pokud jde o znalce,
2.  500 000 Kč, pokud jde o tlumočníka.

(2) Znalci a tlumočníci jsou povinni uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem činnosti znalce nebo tlumočníka nejpozději do 3 měsíců od zápisu do seznamu. Kopii této smlouvy jsou znalci a tlumočníci povinni do 15 pracovních dnů ode dne jejího uzavření předložit předsedovi krajského soudu.

(3) Ministerstvo může vyhláškou stanovit seznam oborů, odvětví a specializací, na něž se povinnost uvedená v odstavci 1 nevztahuje.“.

14. V § 10 odst. 1 se slovo „osobně“ nahrazuje slovy „nestranně a nezávisle, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost“ a na konci odstavce se doplňuje věta „V případě porušení povinnosti stanovené tímto zákonem odpovídá za škodu tímto vzniklou, ledaže za škodu odpovídá stát podle jiného právního předpisu4).“.

Poznámka pod čarou č. 4 zní:

„4) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.“.

15. V § 10 odst. 2 se slova „Jestliže to vyžaduje povaha věci, je“ nahrazují slovem „Pokud“, slova „oprávněn přibrat“ se nahrazují slovem „přibere“, středník v první větě se nahrazuje čárkou a za slovo „posudku“ v první větě se vkládají slova „nebo překladu“.

16. V § 10 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:

„(3) Každý úkon znalce nebo tlumočníka musí být přezkoumatelný.

(4) Znalec nebo tlumočník se odpovědnosti podle odstavce 1 zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm oprávněně požadovat.“.

17. Za § 10 se vkládá nový § 10a, který včetně nadpisu zní:

㤠10a

Povinnost mlčenlivosti

Znalec a tlumočník je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl při výkonu své znalecké nebo tlumočnické činnosti, a to i po jejím skončení; tato povinnost neplatí ve vztahu ke skutečnostem, které byly předmětem veřejně podaného znaleckého posudku nebo tlumočnického úkonu. Této mlčenlivosti jej může zprostit orgán veřejné moci, který jej ustanovil, nebo ten, pro nějž znaleckou nebo tlumočnickou činnost vykonal na základě smlouvy. Povinnost mlčenlivosti se vztahuje i na osoby, které se podílely na znalecké nebo tlumočnické činnosti; o povinnosti mlčenlivosti je znalec nebo tlumočník povinen tyto osoby poučit.“.

18. V § 11 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí v případě postupu podle správního řádu.“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

19. V § 11 se doplňují odstavce 5 až 7, které znějí:

„(5) Znalec nebo tlumočník je povinen podání znaleckého posudku nebo provedení tlumočnického úkonu odepřít, pokud není zapsán v oboru a odvětví, ve kterém je potřebné úkon vykonat, nebo nemá potřebnou specializaci.

(6) Znalec nebo tlumočník může orgánu veřejné moci podání znaleckého posudku nebo provedení tlumočnického úkonu odepřít, pokud doloží, že závažné zdravotní důvody, případně jiné vážné důvody, mu neumožňují vykonat úkon řádně a včas.

(7) Znalec nebo tlumočník nemůže podání znaleckého posudku nebo provedení tlumočnického úkonu odepřít podle odstavce 6 z důvodu množství úkonů vykonávaných pro jiné subjekty než orgány veřejné moci.“.

20. V § 12 odst. 1 se slova „státním orgánem“ nahrazují slovy „orgánem veřejné moci“ a věta poslední se nahrazuje větami „Orgán veřejné moci se znalcem nebo tlumočníkem zadání úkonu a lhůtu pro podání úkonu projedná zejména, když zadaný posudek či překlad je odborně nebo časově náročnější než obvykle zadávané posudky nebo překlady. Znalec nebo tlumočník je povinen provést předběžný odhad předpokládané výše odměny a nákladů, které si provedení úkonu vyžádá. Bez tohoto předběžného odhadu nemůže znalec nebo tlumočník požádat o výplatu zálohy. Překročení předběžného odhadu, které je řádně odůvodněno, nesmí být důvodem pro krácení odměny znalci nebo tlumočníkovi.“.

21. V § 12 odst. 2 se slova „v souvislosti s právními úkony občanů nebo organizací na jejich žádost posudek (tlumočnický úkon) mimo řízení před státními orgány“ nahrazují slovy „znalecký posudek nebo tlumočnický úkon z jiných důvodů než na žádost orgánu veřejné moci“, za slovo „poskytuje“ se vkládají slova „třetím osobám“ a slova „dohody v rámci výkonu své funkce“ se nahrazují slovem „smlouvy“.

22. V § 13 se za slovo „písemně“ vkládají slova „v listinné podobě“, slovo „ověřovaných“ se nahrazuje slovem „písemných“, na konci textu se doplňují slova „podávaných v listinné podobě“ a na konci § 13 se doplňují věty „Použití pečeti mimo výkon znalecké nebo tlumočnické činnosti je nepřípustné. Vzhled otisku pečeti stanoví prováděcí právní předpis.“.

23. V § 13 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 až 4, které znějí:

„(2) Předseda krajského soudu vydá znalci nebo tlumočníkovi potvrzení, které ho opravňuje k objednávce a převzetí pečeti na jeho náklad.

(3) Podává-li znalec nebo tlumočník svůj úkon se souhlasem zadavatele úkonu písemně v elektronické podobě, opatří jej svým zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb (dále jen „uznávaný elektronický podpis“).

(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou náležitosti pečeti a vzhled otisku pečeti.“.

24. § 14 se zrušuje.

25. Na konci § 15 se doplňují věty „Deník je veden písemně v listinné nebo elektronické podobě ve 2 oddílech; do prvního oddílu se zapisují úkony učiněné pro orgány veřejné moci a do druhého oddílu ostatní úkony. Znalec nebo tlumočník je povinen předkládat znalecký nebo tlumočnický deník k provedení kontroly předsedovi krajského soudu v pravidelných termínech stanovených tímto předsedou nebo kdykoliv na požádání tohoto předsedy.“.

26. V § 15 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

„(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou formu a způsob vedení deníku v listinné a elektronické podobě.“.

27. Za § 15 se vkládají nové § 15a až 15c, které včetně nadpisů znějí:

㤠15a

Celoživotní vzdělávání

1.  Znalci a tlumočníci jsou povinni se celoživotně vzdělávat.

(2) Za celoživotní vzdělávání se považuje průběžné obnovování vědomostí, dovedností a způsobilosti odpovídající získané odbornosti v souladu s rozvojem oboru a odvětví a nejnovějšími vědeckými poznatky.

(3) Formy celoživotního vzdělávání jsou zejména samostatné studium odborné literatury, účast na kurzech, školicích akcích, seminářích, odborných a vědeckých konferencích a kongresech v České republice a v zahraničí, účast na odborně vědeckých aktivitách, publikační a pedagogická činnost a vědecko-výzkumná činnost vztahující se k odbornosti znalce nebo tlumočníka.

(4) Celoživotní vzdělávání organizují a pořádají zejména ministerstvo, veřejnoprávní ústavy podle § 21, vysoké školy, profesní sdružení nebo zájmová sdružení sdružující znalce nebo tlumočníky.

§ 15b

Průkaz odbornosti

(1) Průkaz odbornosti je dokument, který obsahuje průběžné záznamy o účasti znalce nebo tlumočníka na akcích organizovaných a pořádaných v rámci celoživotního vzdělávání.

(2) Záznamy do průkazu odbornosti o účasti na akcích organizovaných a pořádaných v rámci celoživotního vzdělávání provádějí jejich pořadatelé, případně i sám znalec nebo tlumočník; v takovém případě je však znalec nebo tlumočník povinen účast na akci na požádání předsedy krajského soudu prokázat.

1.  Průkaz odbornosti vydá znalci nebo tlumočníkovi předseda krajského soudu.

(4) Průkaz odbornosti je znalec nebo tlumočník povinen předkládat předsedovi krajského soudu ke kontrole vždy společně se znaleckým nebo tlumočnickým deníkem předkládaným podle § 15.

(5) Záznamy o účasti na akcích organizovaných a pořádaných v rámci celoživotního vzdělávání zaznamená předseda krajského soudu do seznamu podle § 7 odst. 2 písm. l) nejpozději do 15 pracovních dnů ode dne předložení průkazu odbornosti ke kontrole.

§ 15c

Uchovávání písemných znaleckých a tlumočnických úkonů a znaleckých a tlumočnických deníků

 Znalci a tlumočníci jsou povinni písemné znalecké a tlumočnické úkony uchovávat nejméně po dobu 10 let od provedení úkonu a znalecké a tlumočnické deníky uchovávat po celou dobu výkonu znalecké nebo tlumočnické činnosti a nejméně po dobu 10 let ode dne vyškrtnutí znalce nebo tlumočníka ze seznamu.“.

28. V § 16 odst. 1 se za slova „ministra spravedlnosti“ vkládají slova „a předsedy krajského soudu tehdy, pokud byl ministrem spravedlnosti pověřen ke jmenování znalců nebo tlumočníků,“, za slovo „znalecké“ se vkládají slova „a tlumočnické“, za slova „ministr spravedlnosti“ se vkládají slova „nebo předseda krajského soudu“ a na konci textu se doplňují slova „a tlumočníků, případně zástupců odborné veřejnosti“.

29. V § 16 odst. 2 se za slova „pro znalecké“ vkládají slova „a tlumočnické“, za slovo „znalců“ se vkládají slova „a tlumočníků“ a slova „stanovit odborné předpoklady nutné pro jmenování znalcem,“ se zrušují.

30. V § 16 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:

„(3) Sborům pro znalecké a tlumočnické otázky předsedá a jejich zasedání řídí ministr spravedlnosti nebo předseda krajského soudu nebo jimi pověřená osoba.

(4) Členové sborů pro znalecké a tlumočnické otázky mají nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s výkonem funkce člena sboru pro znalecké a tlumočnické otázky; mohou jim být poskytovány i odměny ve výši stanovené ministerstvem.“.

31. V § 17 odst. 1 se za slovo „překladu)“ vkládají slova „pro orgán veřejné moci“, slova „podle stanovených sazeb“ se nahrazují slovy „ve výši stanovené prováděcím právním předpisem“ a na konci odstavce 1 se doplňuje věta „Jinak se odměna stanovuje na základě smlouvy.“.

32. V § 17 odst. 2 se věta první zrušuje, za slovo „Odměna“ ve druhé větě se vkládají slova „podle odstavce 1 věty první“ a slova „,jestliže úkon nebyl proveden řádně nebo ve stanovené lhůtě“ se nahrazují slovy „nebo zvýšit v případech stanovených prováděcím právním předpisem“.

33. V § 18 odst. 1 se slovo „úhradu“ nahrazuje slovem „náhradu“ .

34. V § 18 odst. 2 se věta první zrušuje a slova „státní orgán“ se nahrazují slovy „orgán veřejné moci“.

35. V § 18 se odstavec 3 zrušuje.

36. V § 19 odst. 1 se slovo „Její“ nahrazuje slovy „V případě podání posudku (provedení překladu) pro orgán veřejné moci jejich“.

37. V § 19 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.

38. § 20 včetně nadpisu zní:

㤠20

Pozastavení práva vykonávat činnost znalce nebo tlumočníka

(1) Předseda krajského soudu rozhodne o pozastavení práva vykonávat činnost znalce nebo tlumočníka, pokud

1.  bylo proti znalci nebo tlumočníkovi zahájeno trestní řízení pro úmyslný trestný čin; toto pozastavení končí dnem nabytí právní moci rozhodnutí, kterým se toto trestní řízení končí,
2.  bylo zahájeno řízení o způsobilosti znalce nebo tlumočníka k právním úkonům; toto pozastavení končí dnem nabytí právní moci rozhodnutí, kterým se řízení o způsobilosti znalce  nebo tlumočníka k právním úkonům končí,
3.  znalec vykonává znaleckou činnost jako společník, statutární orgán nebo jako člen statutárního, řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu ústavu zapsaného v seznamu ústavů a to na dobu, po kterou tuto činnost vykonává, nebo
4.  znalci nebo tlumočníkovi byla pravomocným rozhodnutím uložena povinnost zúčastnit se ověření odborné způsobilosti; toto pozastavení končí dnem, kdy znalec nebo tlumočník při ověřování odborné způsobilosti uspěl, v případě, že znalec nebo tlumočník při ověřování odborné způsobilosti neuspěl, dnem nabytí právní moci rozhodnutí o vyškrtnutí znalce nebo tlumočníka ze seznamu.

(2) Předseda krajského soudu může rozhodnout o pozastavení práva vykonávat činnost znalce nebo tlumočníka, pokud o to znalec nebo tlumočník sám požádá

1.  z důvodu, že vykonává znaleckou činnost v ústavu zapsaném v seznamu ústavů, a to na dobu, po kterou tuto činnost vykonává nebo
2.  z jiných vážných důvodů, které doloží, a to na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na dobu 4 let.

 

(3) K rozhodnutí podle odstavce 1 a 2 si předseda krajského soudu může vyžádat vyjádření svého poradního orgánu podle § 16, stanovisko profesních sdružení nebo zájmových sdružení sdružujících znalce nebo tlumočníky.

(4) Odvolání proti rozhodnutí vydanému podle odstavce 1 nemá odkladný účinek.

(5) Po dobu pozastavení práva vykonávat činnost znalce nebo tlumočníka, nesmí znalec nebo tlumočník vykonávat samostatnou znaleckou nebo tlumočnickou činnost. Pozastavením práva vykonávat činnost znalce nebo tlumočníka však není dotčena povinnost dokončit již rozpracované úkony, pokud to není v rozporu s důvodem pozastavení činnosti.

(6) Pozastavení práva vykonávat činnost znalce nebo tlumočníka a ukončení pozastavení tohoto práva podle odstavce 1 a 2 zaznamená předseda krajského soudu v seznamu bez odkladu, nejpozději však do 15 pracovních dnů poté, co se rozhodnutí o pozastavení práva vykonávat činnost znalce nebo tlumočníka stalo vykonatelným nebo kdy se dozvěděl o ukončení pozastavení tohoto práva.“.

39. Za § 20 se vkládají nové § 20a až 20d, které včetně nadpisů znějí:

㤠20a

Zánik práva vykonávat znaleckou nebo tlumočnickou činnost

(1) Právo vykonávat znaleckou nebo tlumočnickou činnost zaniká vyškrtnutím znalce nebo tlumočníka ze seznamu,

1.  nastane-li některá ze skutečností uvedených v § 20b, nebo
2.  rozhodne-li o tom předseda krajského soudu v případech uvedených v § 20c; v těchto případech je znalec nebo tlumočník vyškrtnut ze seznamu ke dni nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

(2) Vyškrtnutím znalce nebo tlumočníka ze seznamu zároveň pozbývá platnosti jmenovací dekret znalce nebo tlumočníka.

 

§ 20b

(1) Ten, kdo

1.  zemřel, je vyškrtnut ze seznamu ke dni úmrtí,
2.  byl prohlášen za mrtvého, je vyškrtnut ze seznamu ke dni nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého,
3.  byl zbaven způsobilosti k právním úkonům, nebo ten, jehož způsobilost k právním úkonům byla omezena, je vyškrtnut ze seznamu ke dni nabytí právní moci rozhodnutí soudu, kterým byl způsobilosti k právním úkonům zbaven nebo kterým byla jeho způsobilost k právním úkonům omezena,
4.  byl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin nebo ten, kdo byl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za trestný čin spáchaný z nedbalosti, je vyškrtnut ze seznamu ke dni nabytí právní moci rozhodnutí soudu, kterým byl odsouzen,
5.  podal předsedovi krajského soudu písemnou žádost o vyškrtnutí ze seznamu, opatřenou úředně ověřeným podpisem, je vyškrtnut ze seznamu uplynutím kalendářního měsíce, ve kterém byla žádost o vyškrtnutí ze seznamu předsedovi krajského soudu doručena; úřední ověření podpisu se nevyžaduje, pokud znalec nebo tlumočník doručí žádost o vyškrtnutí ze seznamu osobně předsedovi krajského soudu nebo jím pověřené osobě a tuto žádost před ním podepíše.

(2) Vyškrtnutí ze seznamu podle odstavce 1 zaznamená předseda krajského soudu v seznamu bez odkladu, nejpozději však do 15 pracovních dnů poté, co se o skutečnosti uvedené v odstavci 1 dozvěděl. O záznamu předseda krajského soudu písemně vyrozumí toho, jehož se záznam týká, jde-li o důvod vyškrtnutí uvedený v odstavci 1 písm. d) a e); v  případech uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) předseda krajského soudu písemně vyrozumí o záznamu osoby žijící v den smrti znalce nebo tlumočníka ve společné domácnosti a v případě uvedeném v odstavci 1 písm. c) opatrovníka.  

§ 20c

(1) Předseda krajského soudu rozhodne, po vyjádření svého poradního orgánu podle § 16, o vyškrtnutí znalce nebo tlumočníka ze seznamu, pokud se dodatečně zjistí, že znalec nebo tlumočník nesplňuje některou z podmínek, za kterých byl jmenován. K tomuto rozhodnutí si předseda krajského soudu může též vyžádat stanovisko profesních sdružení nebo zájmových sdružení sdružujících znalce nebo tlumočníky.

(2) Předseda krajského soudu rozhodne o vyškrtnutí znalce nebo tlumočníka ze seznamu, pokud

1.  znalec nebo tlumočník vykonával činnost podle tohoto zákona bez pojištění odpovědnosti za škodu při výkonu této činnosti nebo
2.  znalec nebo tlumočník při ověřování odborné způsobilosti podle § 25e ani opakovaně neuspěl nebo pokud se znalec nebo tlumočník bez omluvy a bez vážného důvodu k ověření odborné způsobilosti nebo k opakovanému ověření odborné způsobilosti nedostavil.

(3) Předseda krajského soudu může rozhodnout o vyškrtnutí znalce nebo tlumočníka ze seznamu, pokud

1.  pojištění odpovědnosti za škodu při výkonu činnosti nevzniklo do 3 měsíců od zápisu znalce nebo tlumočníka do seznamu,
2.  pojištění odpovědnosti za škodu při výkonu činnosti zaniklo a nebylo obnovené do 3 měsíců, nebo
3.  znalec nebo tlumočník více než 2 roky nemůže pro zdravotní nebo jiné závažné důvody řádně vykonávat svoji činnost a nemá pozastavené právo vykonávat činnost znalce nebo tlumočníka podle § 20, nebo pokud tyto zdravotní nebo jiné závažné důvody trvají i po ukončení pozastavení tohoto práva.

(4) Předseda krajského soudu může rozhodnout, po vyjádření svého poradního orgánu podle § 16, o vyškrtnutí znalce nebo tlumočníka ze seznamu, pokud znalci nebo tlumočníkovi byla za poslední 3 roky opakovaně uložena sankce za přestupek, za který lze dle tohoto zákona uložit pokutu s horní hranicí sazby 50 000 Kč nebo mu byla uložena sankce za přestupek, za který lze dle tohoto zákona uložit pokutu s horní hranicí sazby 100 000 Kč; zahájit řízení o vyškrtnutí znalce nebo tlumočníka ze seznamu lze do 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla tato sankce uložena.

(5) K rozhodnutí podle odstavce 3 a 4 si předseda krajského soudu může vyžádat i stanovisko profesních sdružení nebo zájmových sdružení sdružujících znalce nebo tlumočníky.

(6) Vyškrtnutí ze seznamu zaznamená předseda krajského soudu bez odkladu, nejpozději však do 15 pracovních dnů poté, co rozhodnutí nabylo právní moci.

§ 20d

Stížnosti na znalce a tlumočníky

(1) U znaleckých posudků nebo tlumočnických úkonů zadaných orgány veřejné moci mohou tyto orgány nebo účastníci řízení podávat předsedovi krajského soudu  stížnosti na znalce nebo tlumočníky v případě podezření na porušení povinností znalce nebo tlumočníka podle tohoto zákona v souvislosti se zadaným znaleckým posudkem nebo tlumočnickým úkonem. Stížností však nelze napadnout správnost znaleckého posudku nebo tlumočnického úkonu. V případě podezření na porušení povinností znalce nebo tlumočníka při vypracování znaleckého posudku nebo tlumočnického úkonu může předseda krajského soudu provést šetření i z vlastního podnětu nebo na základě podnětu fyzických nebo právnických osob.

 

(2) Předseda krajského soudu stížnost do 20 pracovních dnů prošetří a o výsledku šetření stěžovatele do 15 pracovních dnů od jeho skončení vyrozumí.

(3) Předseda krajského soudu je oprávněn si za tím účelem vyžádat stanovisko svého poradního orgánu podle § 16, profesního sdružení nebo zájmového sdružení sdružujícího znalce nebo tlumočníky a požadovat součinnost jiných orgánů veřejné moci.

(4) Znalec nebo tlumočník má právo vyjádřit se k obsahu stížnosti a uvést skutečnosti na svou obranu a pokud je ve věci stížnosti konáno ústní jednání, zúčastnit se projednávání stížnosti.

(5) V případě zjištění porušení povinnosti stanovené tímto zákonem znalcem nebo tlumočníkem předseda krajského soudu podá ministerstvu podnět na zahájení správního řízení o přestupku znalce nebo tlumočníka.“.

40. § 21 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 6 a 7 zní:

㤠21

Obecná ustanovení

(1) Za ústavy oprávněné vykonávat znaleckou činnost podle tohoto zákona se považují

1.  veřejnoprávní subjekty, a to zejména vědecké ústavy6), vysoké školy a veřejné výzkumné instituce7), vykonávající vědecko-výzkumnou činnost v příslušném oboru a zapsané ministerstvem v seznamu ústavů (dále jen „veřejnoprávní ústav“),
2.  ostatní právnické osoby zapsané na jejich návrh ministerstvem v seznamu ústavů podle § 21a (dále jen „soukromoprávní ústav“).

(2) Soukromoprávní ústav musí být po celou dobu výkonu znalecké činnosti pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem znalecké činnosti, s limitem pojistného plnění na každou pojistnou událost nejméně ve výši 10 000 000 Kč. Soukromoprávní ústav je povinen uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem znalecké činnosti nejpozději do 3 měsíců od zápisu do seznamu ústavů. Kopii této smlouvy je soukromoprávní ústav povinen do 15 pracovních dnů ode dne jejího uzavření předložit ministerstvu. Na veřejnoprávní ústav se povinnost pojištění nevztahuje.

(3) Znalec, který vykonává znaleckou činnost jako společník, statutární orgán nebo jako člen statutárního, řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu ústavu zapsaného v seznamu ústavů je povinen požádat předsedu krajského soudu o pozastavení práva vykonávat činnost znalce a to nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení této činnosti.

______________________________

6) Například zákon č. 283/1992 Sb., o Akademii věd České republiky, ve znění zákona č. 220/2000 Sb. a zákona č. 342/2005 Sb.

7) Zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů.“.

41. Za § 21 se vkládají nové § 21a až 21c, které včetně nadpisů znějí:

㤠21a

(1) Ministerstvo může rozhodnout o zápisu právnické osoby jako soukromoprávního ústavu do seznamu ústavů, pokud

1.  je specializovaná na výkon znalecké činnosti v oboru a odvětví, které je předmětem návrhu na zápis,
2.  alespoň tři její společníci, členové nebo zaměstnanci v pracovním poměru na dobu neurčitou, kteří vykonávají znaleckou činnost v ústavu, jsou znalci zapsanými v příslušném oboru a odvětví a nejsou společníky, členy nebo zaměstnanci jiného ústavu; tato podmínka platí pro každý obor a odvětví, které je předmětem návrhu na zápis,
3.  určila osobu nebo osoby odpovědné za výkon znalecké činnosti pro každý obor a odvětví, které je předmětem návrhu na zápis; tyto osoby musí být zapsané v seznamu jako znalci v příslušném oboru a odvětví a zároveň musí být společníkem, členem nebo zaměstnancem společnosti v pracovním poměru na dobu neurčitou,
4.  má odpovídající materiální a personální vybavení pro výkon znalecké činnosti,
5.  nebyla v posledních 3 letech vyškrtnuta ze seznamu ústavů podle § 21c odst. 3 nebo 4,
6.  základní kapitál společnosti je tvořen akciemi vydanými na jméno, jde-li o akciovou společnost.

(2) Změnu kteréhokoliv z údajů uvedeného v odstavci 1 je soukromoprávní ústav povinen bez zbytečného odkladu oznámit ministerstvu; k oznámení musí být připojen doklad nebo kopie dokladu prokazující změnu příslušného údaje, pokud takový doklad existuje.

§ 21b

Seznam ústavů

(1) Seznam ústavů je veden a spravován ministerstvem jako veřejný, elektronický registr s dálkovým přístupem. Seznam je členěn na oddíl pro zápis veřejnoprávních ústavů a na oddíl pro zápis soukromoprávních ústavů. Oba oddíly jsou dále členěny podle oborů a odvětví, s případným uvedením zvláštních specializací, a v rámci oborů a odvětví rovněž podle krajů podle sídla ústavu.

(2) Do seznamu ústavů se zapisují tyto údaje

1.  název, sídlo a identifikační číslo ústavu,
2.  pokud je ústav zřízen státem nebo územním samosprávným celkem, označení a sídlo organizační složky státu vykonávající funkci zřizovatele nebo, je-li zřizovatelem územní samosprávný celek, jeho název a identifikační číslo,
3.  jméno a příjmení osoby pověřené řízením ústavu a den udělení tohoto pověření,
4.  jméno a příjmení osob odpovědných za výkon znalecké činnosti v ústavu včetně uvedení oborů a odvětví, v nichž za výkon znalecké činnosti odpovídají,
5.  předmět hlavní činnosti,
6.  předmět další nebo jiné činnosti, byla-li stanovena ve zřizovací listině,
7.  datum zápisu do seznamu,
8.  číslo pojistné smlouvy pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s vykonáváním znalecké činnosti a název a sídlo pojistitele,
9.  kontaktní údaje, včetně e-mailové adresy.

(3) Změnu kteréhokoliv z údajů uvedeného v odstavci 2 je ústav povinen bez zbytečného odkladu oznámit ministerstvu; k oznámení musí být připojen doklad nebo kopie dokladu prokazující změnu příslušného údaje, pokud takový doklad existuje. Změny údajů je ministerstvo povinno bezodkladně, nejpozději však do 15 pracovních dnů od doby, kdy se o nich dozvědělo, uveřejnit v seznamu ústavů.

§ 21c

Zánik oprávnění ústavu vykonávat znaleckou činnost

(1) Oprávnění ústavu vykonávat znaleckou činnost zaniká vyškrtnutím ze seznamu ústavů, pokud

1.  dojde k zániku ústavu; v těchto případech je ústav vyškrtnut ze seznamu ústavů ke dni jeho zániku,
2.  ústav o to písemně požádá podle odstavce 2, nebo
3.  o tom rozhodne ministerstvo podle odstavce 3 nebo 4; v těchto případech je ústav vyškrtnut ze seznamu ústavů ke dni nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

(2) Pokud ústav písemně požádá ministerstvo o vyškrtnutí ze seznamu ústavů, ministerstvo jej vyškrtne k poslednímu dni kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém mu byla žádost doručena.

(3) Ministerstvo rozhodne o vyškrtnutí soukromoprávního ústavu ze seznamu ústavů, pokud

1.  zjistí, že ústav nesplňuje některou z podmínek uvedených v § 21a odst. 1, nebo
2.  ústav vykonával znaleckou činnost bez pojištění odpovědnosti za škodu při výkonu této činnosti.

(4) Ministerstvo může rozhodnout o vyškrtnutí ústavu ze seznamu ústavů, pokud

1.  pojištění odpovědnosti za škodu při výkonu činnosti nevzniklo do 3 měsíců od zápisu do seznamu ústavů,
2.  pojištění odpovědnosti za škodu při výkonu činnosti zaniklo a nebylo obnovené do 3 měsíců, nebo
3.  ústavu byla za poslední 3 roky opakovaně uložena sankce za správní delikt, za který lze dle tohoto zákona uložit pokutu s horní hranicí sazby 500 000 Kč nebo mu byla uložena sankce za správní delikt, za který lze dle tohoto zákona uložit pokutu s horní hranicí sazby 1 000 000 Kč; zahájit řízení o vyškrtnutí ústavu ze seznamu ústavů lze do 1 roku ode dne uložení této sankce.

(5) Vyškrtnutí ze seznamu ústavů zaznamená ministerstvo bez odkladu, nejpozději však do 15 pracovních dnů poté, co rozhodnutí o vyškrtnutí nabylo právní moci nebo co se o skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) dozvědělo.“.

42. V § 22 odst. 1 se slova „posudek připravoval“ nahrazují slovy „je odpovědný za zpracování posudku“, slova „státním orgánem“ se nahrazují slovy „orgánem veřejné moci“ a na konci textu odstavce 1 se doplňují slova „;touto osobou může být pouze osoba uvedená v § 21b odst. 2 písm. d)“.

43. V § 22 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Na znalce, který vykonává znaleckou činnost v ústavu, se vztahuje povinnost celoživotního vzdělávání podle § 15a a může mu být za podmínek uvedených v § 25e uložena povinnost zúčastnit se ověření odborné způsobilosti i v případě, že má znalec pozastavené právo vykonávat činnost znalce podle § 20. Za plnění povinnosti celoživotního vzdělávání odpovídá v těchto případech ústav.“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

44. V § 22 se na konci textu odstavce 4 (stávající odstavec 3) doplňují slova „, pokud není v tomto oddíle stanoveno jinak“.

45. § 23 zní:

㤠23

Ústav má za podání posudku právo na odměnu a náhradu nákladů; při podání posudku pro orgán veřejné moci ve výši stanovené prováděcím právním předpisem; pro třetí osoby ve výši stanovené smlouvou.“.

46. V § 24 odst. 1 se slova „Státní orgán“ nahrazují slovy „Orgán veřejné moci“ a za slovo „může“ se vkládají slova „ve výjimečných a odůvodněných případech“.

47. V § 24 odst. 1 písm. c) se slova „nebo náklady“ zrušují.

48. V § 24 se odstavec 3 zrušuje.

49. Za § 25 se vkládá nový § 25a, který zní:

㤠25a

Ustanovení § 24 odst. 1 a § 25 se použijí obdobně i při vyžadování znaleckého posudku od právnických osob, které nejsou zapsány do seznamu ústavů.“.

50. Za oddíl IV se vkládají nové oddíly V a VI, které včetně nadpisů znějí:

„Oddíl V

Správní delikty

§ 25b

(1) Znalec nebo tlumočník se dopustí přestupku tím, že

1.  neoznámí změnu údaje podle § 7 odst. 5,
2.  vykonal pro orgány veřejné moci znaleckou nebo tlumočnickou činnost se zjevnými vadami podle § 8,
3.  opakovaně nevykonal pro orgány veřejné moci znaleckou nebo tlumočnickou činnost ve stanovené lhůtě podle § 8,
4.  nepředloží kopii smlouvy podle § 9 odst. 2,
5.  vykonává svoji činnost v rozporu s § 10,
6.  poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 10a nebo o této povinnosti nepoučí další osoby, které se podílely na znalecké nebo tlumočnické činnosti,
7.  v rozporu s § 11 odst. 2 podal znalecký posudek nebo provedl tlumočnický úkon ve věci, z níž byl jako znalec nebo tlumočník vyloučen,
8.  neodepře podání znaleckého posudku nebo provedení tlumočnického úkonu podle § 11 odst. 5,
9.  v rozporu s § 13 odst. 1 použije pečeť mimo výkon činností znalce nebo tlumočníka,
10.  odmítne orgánu veřejné moci  podat posudek nebo provést tlumočnický úkon, ačkoliv se nejedná o žádný z případů uvedených v § 11,
11.  nepředloží znalecký nebo tlumočnický deník k provedení kontroly podle § 15,
12.  v rozporu s § 15 nevede znalecký nebo tlumočnický deník nebo ho nevede řádně,
13.  nepředloží ke kontrole průkaz odbornosti podle § 15b odst. 4,
14.  neuchovává písemné znalecké nebo tlumočnické úkony nebo znalecké nebo tlumočnické deníky podle § 15c,
15.  v rozporu s § 20 odst. 5 vykonává činnost znalce nebo tlumočníka v době pozastavení práva vykonávat tuto činnost, nebo
16.  nepožádá o pozastavení práva vykonávat činnost znalce podle § 21 odst. 3.

(2) Ústav se dopustí správního deliktu tím, že

1.  neoznámí změnu údaje podle § 21b odst. 3,
2.  vykonal pro orgány veřejné moci znaleckou činnost se zjevnými vadami podle § 8,
3.  opakovaně nevykonal pro orgány veřejné moci znaleckou činnost ve stanovené lhůtě podle § 8,
4.  vykonává svoji činnost v rozporu s § 10,
5.  v rozporu s § 11 odst. 2 podal znalecký posudek ve věci, z níž byl vyloučen,
6.  nepředloží kopii smlouvy podle § 21 odst. 2,
7.  nepoučí osoby, které se podílely na znalecké činnosti o povinnosti zachovávat mlčenlivost podle § 10a,
8.  odmítne orgánu veřejné moci podat posudek, ačkoliv se nejedná o žádný z případů uvedených v § 11,
9.  nepředloží znalecký deník k provedení kontroly podle § 15,
10.   v rozporu s § 15 nevede znalecký deník nebo ho nevede řádně,
11.  nepředloží ke kontrole průkaz odbornosti znalce vykonávajícího znaleckou činnost v ústavu podle § 15b odst. 4, nebo
12.  neuchovává písemné znalecké úkony nebo znalecké deníky podle § 15c.

(3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a), c), d), k), m) a p) lze uložit pokutu do
50 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b), e), f), g), h), i), j), l), n) a o) pokutu do 100 000 Kč.

(4) Za správní delikt podle odstavce 2 písm. a), c), f), i) a k) se uloží pokuta do 500 000 Kč a za správní delikt podle odstavce 2 písm. b), d), e), g), h), j) a l) pokuta do  
1 000 000 Kč.

§ 25c

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

 

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

 

(3) Odpovědnost za správní delikt právnických osob zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

 

(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává ministerstvo.

(5) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci.

§ 25d

Ve věcech správních deliktů je k řízení o žalobě místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu má žalobce sídlo, jde-li o právnickou osobu, nebo jde-li o fyzickou osobu, bydliště, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje.

Oddíl VI

Ověřování odborné způsobilosti znalců a tlumočníků

§ 25e

(1) Předseda krajského soudu může uložit znalci nebo tlumočníkovi povinnost zúčastnit se ověření odborné způsobilosti v případě, že vyjdou najevo skutečnosti důvodně nasvědčující tomu, že znalec nebo tlumočník pozbyl částečně nebo zcela odbornou způsobilost.

(2) Ověřování odborné způsobilosti zajišťuje ministerstvo nebo jím pověřený veřejnoprávní subjekt (dále jen „organizátor zkoušky“).

(3) Organizátor zkoušky zašle znalci nebo tlumočníkovi písemnou pozvánku na ověření odborné způsobilosti nejpozději 3 měsíce před termínem konání ověření odborné způsobilosti, ve které uvede způsob, den, místo a čas konání zkoušky. Součástí této pozvánky je i soubor zkušebních otázek a seznam odborné literatury nebo odkaz na internetové stránky ministerstva, kde jsou tyto podklady zveřejněny.

(4) Znalec nebo tlumočník, který při ověřování odborné způsobilosti uspěl, do 15 pracovních dnů ode dne konání odborné způsobilosti obdrží od ministerstva osvědčení. Znalec nebo tlumočník, který při ověřování odborné způsobilosti neuspěl, je o této skutečnosti organizátorem zkoušky neprodleně informován.

 (5) Znalec nebo tlumočník, který při ověřování odborné způsobilosti neuspěl, je pozván na opakované ověření odborné způsobilosti nejdříve po uplynutí doby 3 měsíců ode dne konání ověření odborné způsobilosti, u které neuspěl. Organizátor zkoušky zašle znalci nebo tlumočníkovi na opakované ověření odborné způsobilosti písemnou pozvánku podle odstavce 3. Ověření odborné způsobilosti může znalec nebo tlumočník opakovat pouze jednou.

(6) Ministerstvo vede evidenci o osvědčeních vydaných podle odstavce 4.

 

§ 25f

Řízení o námitkách

Jestliže znalec nebo tlumočník při ověřování odborné způsobilosti neuspěl, má právo podat do 15 pracovních dnů ode dne doručení oznámení této skutečnosti námitky proti postupu organizátora zkoušky; námitky se podávají organizátoru zkoušky. Organizátor zkoušky námitkám vyhoví nebo je předá k rozhodnutí ministerstvu a pokud je ministerstvo organizátorem zkoušky, ministrovi spravedlnosti. Ministerstvo nebo ministr spravedlnosti o námitkách rozhodne ve lhůtě 30 kalendářních dnů od jejich doručení, a to tak, že potvrdí hodnocení organizátora zkoušky nebo, vydal-li organizátor zkoušky nesprávné hodnocení, změní je nebo zruší a případně pozve znalce nebo tlumočníka k opakovanému ověření odborné způsobilosti; v tomto případě se nejedná o opakované ověření odborné způsobilosti podle § 25e odst. 5.“.

Dosavadní oddíl V se označuje jako oddíl VII.

51. V oddílu VII (stávající oddíl V) se vkládá nový § 25g, který zní:

㤠25g

Ke jmenování znalce nebo tlumočníka podle § 3 odst. 1 je místně příslušný předseda krajského soudu, v jehož obvodu má osoba, navržená na jmenování, trvalý pobyt, pokud se vyžaduje, jinak místo výkonu znalecké nebo tlumočnické činnosti. Pokud si provedení některého úkonu nevyhradil ministr spravedlnosti, je ke všem dalším úkonům podle tohoto zákona ve vztahu ke jmenovaným znalcům a tlumočníkům místně příslušný předseda krajského soudu, v jehož obvodu má znalec nebo tlumočník trvalý pobyt, pokud se vyžaduje, jinak místo výkonu znalecké nebo tlumočnické činnosti.“.

Čl. II

Přechodná ustanovení

1.  Byl-li znalec nebo tlumočník ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona jmenován, ale nebyl dosud zapsán do seznamu znalců a tlumočníků, použije se na jeho zápis dosavadních právních předpisů. Body 2 až 6 platí obdobně.
2.  Znalci a tlumočníci jmenovaní ministrem spravedlnosti nebo předsedou krajského soudu ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona a zapsaní do seznamu znalců a tlumočníků podle dosavadních právních předpisů se považují za znalce a tlumočníky podle tohoto zákona.
3.  Seznamy znalců a tlumočníků vedené podle dosavadních právních předpisů zaniknou uplynutím 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Oprávnění znalců a tlumočníků, zapsaných do těchto seznamů, k výkonu znalecké nebo tlumočnické činnosti v této lhůtě zaniká, pokud znalci nebo tlumočníci nebyli zapsaní do seznamu znalců a tlumočníků podle tohoto zákona podle bodu 4 nebo 5.
4.  Znalce zapsané do seznamů znalců a tlumočníků podle dosavadních právních předpisů zapíše ministr spravedlnosti nebo předseda krajského soudu do seznamu znalců a tlumočníků podle tohoto zákona nejpozději do 2 let od nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud znalec splňuje podmínky uvedené v § 4 odst. 1 písm. a) až c) a v této lhůtě doloží údaje zapisované do seznamu podle § 7 odst. 2 písm. a) až k).
5.  Tlumočníky zapsané do seznamů znalců a tlumočníků podle dosavadních právních předpisů zapíše ministr spravedlnosti nebo předseda krajského soudu do seznamu znalců a tlumočníků podle tohoto zákona nejpozději do 2 let od nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud tlumočník splňuje podmínky uvedené v § 4a odst. 1 písm. a) až c) a v této lhůtě prokáže splnění ostatních podmínek uvedených v  § 4a tohoto zákona a doloží údaje zapisované do seznamu podle § 7 odst. 2 písm. a) až k). 
6.  Znalci a tlumočníci zapsaní do seznamu znalců a tlumočníků podle dosavadních právních předpisů a ústavy zapsané do seznamu ústavů podle dosavadních právních předpisů, jsou povinni uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem znalecké nebo tlumočnické činnosti nejpozději do 1 roku od nabytí účinnosti tohoto zákona.
7.  Soukromoprávní ústavy zapsané do seznamu ústavů podle dosavadních právních předpisů, se považují za ústavy oprávněné vykonávat znaleckou činnost podle tohoto zákona, pokud do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona prokáží splnění podmínek uvedených v § 21a odst. 1 a doloží údaje zapisované do seznamu ústavů podle § 21b odst. 2; v opačném případě je ministerstvo ze seznamu ústavů vyškrtne.
8.  Veřejnoprávní ústavy zapsané do seznamu ústavů podle dosavadních právních předpisů, se považují za ústavy oprávněné vykonávat znaleckou činnost podle tohoto zákona.

Čl. III

Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona

Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, jak vyplývá z pozdějších zákonů.

Čl. IV

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2010.

19