Na jaře roku 2017 byla v janovském Palazzo Ducale realizována výstava 21 obrazů Modiglianiho
21 obrazů viděly desítky tisíc návštěvníků. Pravost těchto obrazů zpochybnil Carlo Pepi, odborník na umění z Toskánska. Výstava byla následně uzavřena.
Marc Restellini, francouzský expert na Modiglianiho říká, že na světě je “nejméně
1000 falešných Modiglianiho děl.” Možná jich je ještě víc. Uvedená informace není nijak překvapivá. Co je drahé a vyhledávané, se padělá. Když je to tak lákavé. V roce 2015 zaplatil čínský sběratel umění na aukci v New Yorku za jeho obraz Nu couché (Ležící akt) 170 milionů dolarů.
Celý tento příběh neúspěšné výstavy si můžete přečíst. Napadá mně, jak to bylo s výstavou Modiglianiho v Obecním domě v Praze v roce 2010. Nebyly tam taky nějaké padělky? Z jakého zdroje byla vystavená díla? Janovskou výstavu trochu připomíná i výstava N. Gončarovové na Hluboké. Ta byla taky dříve ukončena. Ony totiž také výstavy mohou mít pouze jeden cíl, a to legalizovat padělky realizovanou výstavou, která se následně uvede do životopisu díla s odkazem na katalog.