Upozornění

Dne 13.3.2012 v 18.11 hod. informovala ČT24 o krádeži obrazů v sídle soukromé firmy v Havlíčkově Brodě. Nechceme hodnotit uložení obrazů ani popsané možné důvody krádeže, ale zaujalo nás, že umělecké předměty nebyly nafoceny. Pokud  není fotodokumentace, není možné po odcizených předmětech pátrat. Opětovně upozorňujeme, aby byly sbírky důkladně nafoceny a popsány (materiál, rozměr, markanty). Ulehčí to práci policii, zrychlí to řešení  pojistné událost,i a vlastník získá možnost prokazovat svůj nárok v případě nalezení odcizeného předmětu.

Jaká bude budoucnost vily Tugendhat?

Tak nám za 160 milionů opravily památku Unesco.
http://reality.aktualne.centrum.cz/grafika/2012/03/01/grafika-vila-tugendhat/#utm_medium=newsbox&;utm_source=centrumHP&utm_content=position-10
Komu se to zdá velká částka, tak toho můžeme uklidnit, že velkou část dala Evropská unie. Oprava se prováděla pietně , restaurátorskými metodami a pod přísným dohledem památkářů. Však se taky jedná o jedinou památku Unesco tohoto druhu. V dnešní době podivných restitucí se nabízí otázka, zda nebude požádáno o restituci opravené vily. Asi je to hříšná  myšlenka, ale je zajímavé si přečíst následující odkaz o restituci sochy, která v opravené vile  byla  a již není. Možná na budoucnost vily budeme později zírat jako  ředitel Moravské galerie Pokorný a brněnští radní.
http://www.radio.cz/cz/rubrika/udalosti/socha-z-vily-tugendhat-byla-v-londyne-vydrazena-za-milion-liber

Obžalovaný Janulík byl zproštěn obžaloby

Krajský soud v Brně zprostil obžalovaného Janulíka ze tří skutků, které mu obžaloba dávala za vinu. Rozsudek přikládáme ( zde nebo v sekci Soudní rozhodnutí ), aby si veřejnost mohla udělat sama obrázek, kdo a jak se obchoduje s uměním, a jaký je spoleh na posudky na obrazy za velké částky. V souvislosti se zveřejněním rozsudku byl osloven Jiří Rybář, zda se nechce k věci vyjádřit. Nabídku nevyužil. Předmětná trestní věc není ukončena, státní zástupce se odvolal. Máme se tedy na co těšit.

I takové máme znalce

Podle zprávy HN ze dne 16.2.2012 se uskutečnily  v případu legalizace odcizeného obrazu Toyen další úkony před soudem v Benešově. Jednalo se o odposlechy telefonních hovorů, které měly přiblížit jednání obžalovaných. Ve zprávě je zajímavý postřeh novináře, který zaznamenal výsměšný postoj obžalovaného Šimona na kvalitu policejní nahrávky. Jeho výrok dobře charakterizuje jeho osobnost.
Zarážející je skutečnost, že významný znalec Karel Srp  měl v 90.letech obraz v ruce. Věděl, že obraz je kradený a nepodnikl žádné kroky k zajištění obrazu. Že je to  pro Srpa charakteristické jednání  dosvědčuje i sám ve své výpovědi před soudem když uvedl, že z tramvaje viděl za výlohou obraz, který připomínal odcizený obraz Severní krajina, vystoupil a vrátil se k výloze galerie. Na první pohled viděl, že se jedná o falzum. Nic nepodnikl a šel dál. On, jako znalec Toyen neudělal opatření, aby se toto falzum neprodávalo. Článek si můžete přečíst zde.

Trh s uměním v roce 2011

V pořadu Profil na ČT 24 dne 23.2.2012 v 10.13hod.popisoval šéfredaktor Art+ Jan Skřivánek vývoj trhu s uměním v roce 2011 a jeho perspektivy. Podle jeho sdělení trh poměrně stagnoval. Doporučujeme se na pořad podívat. Zajímavý  je postřeh, jak se z investorů stávají sběratelé poté, co si začínají vyhledávat informace o obrazech a následně k těmto obrazům a autorům získávají vztah. V poslední době se začínají objevovat zatím nesmělé náznaky, zda  uváděné prodejní ceny byly skutečně uhrazené a zda skutečně došlo k převodu vlastnictví. Je podezření, že se tak nestalo a obraz zůstal neprodán, přesto o této důležité skutečnosti aukční síň neinformovala. Uvedené skutečnosti naznačoval i obžalovaný Patrik Šimon před soudem v Benešově. Není čas nastolit takový systém, aby byl transparentní? Není trh s uměním výrazným způsobem ovlivňován?

Už se krade i v galeriích

Bývalý ředitel GASK dostal podmínku

Ekonom o investici do umění

 Časopis Ekonom se ve svém, poměrně obsáhlém článku věnuje možnostem investice do umění. http://ekonom.ihned.cz/c1-52473930-bezcenny-kyc-nebo-poklad. Zároveň se zmiňuje o rizicích, která takové investici hrozí. Z našeho pohledu článek obsahuje minimálně dva zajímavé postřehy k funkci trhu se starožitnostmi a s uměním. Prvním z nich je zkušenost pana Světlíka s falzy. »To, co nám nabízejí, jsou z 99 procent falza nebo zcela předražené věci. Na trhu je neuvěřitelné množství falzifikátů a mnohé z nich jsou doplněny i falešnými posudky. Například nám chtěli prodat obraz Julia Mařáka s posudkem, který konstatoval, že jde o dílo z roku 1915, tedy z doby, kdy byl autor už 16 let po smrti,« líčí. Další je poznámka o tom, že trh i dražby jsou velkou měrou postaveny na morálce, a právě morálka je to, co se trhu s uměním nedostává. Účastníci trhu s uměním by si měli uvědomit, že obchod s  uměním je součástí širší ekonomiky, která je postavena na důvěře, a bez důvěry se nedá obchodovat a trh se zhroutí. Jen málo účastníků si to uvědomuje. Většinu zajímá jen rychlý profit.